Potřebuju poradce na vymýšlení titulků..

21. února 2010 v 4:10 | emily.way |  napsáno.
..a nejlíp taky článků. Tákže..lyžák dopadl nad moje očekávání dobře :) Chytla mě tam psací nálada, takže jsem poctivě písala do sešíčku a měla jsem radost, že nezanedbávám blog. A teď milý sešítek nemůžu najít, klasika :D Teď si uvědomuju, že je pravděpodobný, že jsem ho nechala přímo tam..sakra, jsou tam podrobné popisy zatuchlých pokojů, děsivých vycpaných zvířat v jídelně, nepoživatelného jídla a karikatury nepříjemné majitelky penzionu.. :D
Přijeli jsme v pátek, o hodinu později jsem byla u zubaře (od tý doby jsem tam byla ještě dvakrát a ve středu jdu zase, super :D) a o 20 hodin později jsem seděla s našima v autě a byla otrávená, že jsem se zase nechala přemluvit na "rodinnou dovolenou na horách". Fujky. Uklidňovala jsem se myšlenkou, že po osmi hodinové jízdě s drahými rodiči a drahou sestrou budu online a budu si někomu stěžovat na svůj stav. Prej že tam bude URČITĚ připojení k internetu, jediná věc, díky které jsem to hodlala přežít. A ono hovno samozřejmě :D Takže jsem týden přežila díky Malování a kartám.
Včera jsem zakončila letošní sezónu maturitních plesů. Zakončení ve velkém stylu, chochó :D
A teď se dostávám k nejdůležitějšímu. Asi bych sem neměla psát, tak osobní věci, ale tohle prostě MUSÍM. Uklidněte mě, že je nulová šance, že narazí na můj blog a přečte si to! :D
Možná si někdo vzpomíná (haha) na mou skvělou teorii ohledně mého bratrance M. a jeho kamaráda M. A to ohledně jeho orientace. A..a..a..moje teorie se potvrdila! :D He's so gay. Mám v příbuzenstvu gaye, jsem tak pyšná :D Moje posedlost homosexuály ještě vzrostla :D
A teď mi tu koukejte udělat přednášku o velikosti internetu a o tom, že tohle nemůže nikdy, nikdy přečíst.
Dobrou

-emily.way
 

Já jsem mimo a ty taky, budeme mít klub. To je život jedna strana líc a druhá rub.

31. ledna 2010 v 1:30 | emily.way |  napsáno.
- Vezmu to ve zkratce. Nestíhám. Totálně nestíhám (Tak proto jsem se rozhodla napsat článek, když si celý týden na blog ani nevzpomenu, že :D). Za pár hodin budu sedět v autobuse s mojí třídou - lyžařský výcvik studentů druhého ročníku školy obchodní akademie a jazykové školy s právem státní zkoušky a bla bla blá. A dá se říct, že se docela i těším (Od neděle do pátku s mojí třídou? 24 hodin denně? Jsem v pořádku?! :D). Budu stát na snowboardu poprvé v životě, chochochó. Zabiju se. Ale aspoň bude sranda :D A celý den mě deptají mí drazí spolužáci svými statusy na fejsbuku, kteří píšou už od rána, že nestíhají a nemají sbaleno. Chochochó! Jedna hodina ranní odbila a já nemám sbaleno nic. NIC. Kurva, začínám být nervózní :D (Nabíječka! Kde je moje nabíječka?!)
- Od posledního článku jsem byla u zubaře ještě čtyřikrát. To je nespočet hodin v čekárně s více či méně (no asi jenom méně) příjemnými spolučekajícími jako například jedno tříleté uřvané dítě. A já vážně nepatřím k těm, co se rozplývají nad děckem a myslí si, že jsou to ta nejsladší stvoření na světě. Prostě nemám ráda děti, ne ne ne. A zvykla jsem si, že na mě ostatní koukají jako na blázna :D Jsem hrozně krutá, vím :D
- Byla jsem na dalším maturáku a bylo to fajn :D Už jsem si zvykla, že se ráno stydím za svoje chování předešlé noci :D (Sociopat chodí dobrovolně do společnosti! Seznamuje se s novýma lidma! Komunikuje s cizíma lidma! (A je úplně jedno, že ne v cela střízlivém stavu :D). Víte jak jsou takový ty svítící tyčinky co vydrží svítit jen určitou dobu? Takový to co neumím popsat nebo pojmenovat? :D Tak přesně to jsem tam rozkousla. Inteligent, já vím :D A chutná to fakt hnusně, cítím to ještě teď :D
- Jo a taky bylo vysvědčení. Pff. Jsem nespokojená sama se sebou, protože vím, že jsem mohla dopadnout o dost líp. A kdo za to může (kromě mě)? Fejsbuk! Nemám ho ráda. Nic se tam neděje. Je tam nuda. Myspace je prostě lepší :P A přesto u toho sedím skoro nonstop a každou chvíli mě nutí zkontrolovat, kdo z přátel (se čtvrtinou se ani nezdravím a další čtvrtku neznám :D) si udělal nějaký stupidní test nebo kdo se přidal do nějaké stupidní skupiny (Máš péro? Přidej se! jSi HoLkA? -> sEm!!!). To fejsbuk mě nepustí jít se učit! :D Uvažuju o založení skupiny Anti Fejsbuk :D
- Tak nakonec to nebylo ani moc ve zkratce :D Jdu si konečně dobalit a najít tu *sprostá slova* nabíječku. Nesnáším věci, co se nedají prozvonit!
Dobrou

-emily.way

*vtipný titulek*

19. ledna 2010 v 17:37 | emily.way |  napsáno.
Taky se vám stává, že několik dnů/týdnů nemáte absolutně žádnou náladu ani nápady na nový článek a pak v tu nejnevhodnější chvíli - bum a máte hroznou chuť něco napsat, prostě MUSÍTE něco napsat a začnete si v hlavě spřádat nápady na článek? Mně se to stalo dneska, když jsem seděla v čekárně u zubařky (stejně tak, jako jsem tam seděla včera a stejně tak, jako budu sedět ve čtvrtek, pch). A nakonec jsem stejně zapomněla o čem jsem chtěla psát, takže budu psát klasicky o ničem :D

V pátek jsem byla na dalším maturáku (kultivovaně se opít v kultivované společnosti, oujé!) a vrátila jsem se s horečkou, nateklou držkou a bolestí zoubku. Fňuk. Proto ty návševy zubaře.
Mám rýmu -> zánět dutin -> bolest zoubku -> nateklá držka -> teploty plus k tomu mi rostou osmičky. Wtf?! Nikdo se mě neptal. Nechci je! No ale aspoň nechodím do školy (a neopravím si ty známky, ha. ve druhém ročníku jsem změnila názor z "naše obchodka je nejtěžší škola na světě" na "jsem nejlínější na světě").

Přešla jsem do dalšího levelu - do zoufalého stavu tragédství, kdy si píšu smsky sama sobě. Sedím si u zubařky, jsem nervózní z osmáků vedle mě (říkala jsem, že mám zubařku v budově základky, kam jsem ještě před dvěma roky chodila? říkám to teď), tak prostě MUSÍM zaměstnat ruce mobilem a paušálu mám taky dost, tak proč ne :D A je fakt zajímavý poslouchat cizí rozhovory. O to zajímavější je to, když si uvědomíte, že jste na poněkud vyšší intelektuální úrovni. Chochochó.
"Ty vole, vidíš jí? Myslíte, že je starší než my nebo ne?" (bude mi SEDMNÁCT, volové!)
"Ale bacha vole, ta bude drsná, má glády." (chochochó)
"Beztak nějaký emo, vole." (chcípni!)
"A beztak tě slyší, vole." (chochochó)

A pak milí chlapci odešli na tělák, zapomněli zavřít dveře (říkala jsem, že zubařka je hned vedle tělocvičny?) a já se mohla bavit sledováním jejich ladných krůčků na kladině, poskoků na kladině, kotrmelců na kladině (ano, i to jde!) a hromadnému pádu na kladině, který vypadal velice, ale velice teple. A velice vtipně, chochochó :D

Tohle je ten nejohavnější smajlík ever. Připomíná mi jednu učitelku, kterou jsem dneska potkala na základce. Budu mít noční můry, áá!

Muck :D

-emily.way
 


And ooh la, the world just chewed her up and spat her out

3. ledna 2010 v 2:56 | emily.way |  napsáno.
Asi by se slušelo popřát všem, co sem ještě chodí šťastný nový rok, ale vzhledem k tomu, že pro autorku pochybující o svém zdraví je to jen změna datumu v kalendáři, nedává si předsevzetí jako snad všichni okolo ní a vůbec neprožívá začátek nového roku jako jiní, se na vás vykašle a nepopřeje nic :P

A je tu rekapitulace týdne.
V úterý (teda nevím to jistě, protože když není škola, ztrácím přehled jaký je den :D) jsem byla s fajn lidma na výletě v Praze. Prolezli jsme kůl obchody jako Nirvana (ach, ach tričko McShit! Kupte mi ho! :D), Rockfashion (slinty, slint, mikina s kostrou! Koupit! :D) a Nosferatu (*extáze* tak 20 000,- by mi mohlo stačit, díky) a já jsem si nakonec koupila síťovanou rukavičku v Ňů Jorkru. Jezdili jsme na černo metrem, jezdili na jezdících schodech a v autobuse pobuřovali spolucestující naší úchylnou debatou, ale bylo to fajn.

A páteční zakončení roku (bylo to v pátek, ne?:D) Opustila jsem zapadákov jménem Písek a Silvestr s kamarádkama strávila ve vesnici o 30 obyvatelích. Byly jsme s celou vesnicí slezlí v místnosti velké jako nás obývák se třemi stoly, která byla honosně nazývaná hospodou :D Já bych to hospodou rozhodně nenazvala, protože obsluha nějak chyběla a kohoutku na pivo ve zdi vedle umyvadla bych taky neříkala zrovna výčep, ale co :D Spíš nějaká klubovna nebo tak :D Bylo to v pohodě až na jeden detail-moc si toho pamatuju. Asi jsem málo pila :D A jo, jsem kurva.

Končím. Jdu spát.

-emily.way

Máte nehezkou pleš? Pořiďte si na ni krásné tetování!

28. prosince 2009 v 2:13 | emily.way |  napsáno.
Znáte to taky? Půl druhé ráno, vy nemůžete spát, a tak se nudíte s notebookem v posteli, když vás napadne napsat článek. Chvíli se divíte co to, psali jste přece předevčírem, tak je trochu nezvyklé mít nutkání napsat článek, když obvykle o sobě dáváte vědět jednou měsíčně. No co, řeknete si a kliknete na blog.cz. Když se napotřetí trefíte s heslem, objeví se před váma prázdná stránka a vy najednou nevíte, čím ji vlastně zaplnit. Blábláblá, to jsou kecy co :D

Zjistila jsem, že jsem začala být závislá na krémech. Od Indulony a krémy na akné až po ty na vrásky. Beru všechno! :D Teď k Vánocům jsem dostala jeden krásně fialový s borůvkovou vůní, aw aw. Momentálně jich používám pět, protože mám pak dobrý pocit, že jsem udělala maximum a lepší už to nebude :D

Nesnáším nemocnice. To prostředí a vůbec všechno. Fuj. A dneska jsem tam musela strávit hodinu a půl v čekárně, protože mi po operaci vylezly z rány stehy a já inteligent jsem se v tom rýpala, takže to do rána docela slušně nateklo a zažalo hnisat. Celkem fuj záležitost :D Ale teď už je to dobrý, mám mega náplast přes břicho a připadám si opravdu velice drsně :D

A taky bude Silvestr. Možná bych se o svých plánech měla zmínit doma, že? :D Zvlášť, když mám asi tak 30% šanci, že mě pustí, protože když mě naposledy pustili na maturák, nedopadlo to zrovna nejlíp..ehm. Celoškolní trapas, křísení první pomocí a těžká kocovina není nejlepší.
Tak a teď k tomuhle. Toto není nepovedené. Toto je umění a důkaz, že nejsem jenom nadaný pisatel, ale taky nadaný malíř. (Haha). Toto veledílo vytvořené včera touhle dobou jsem trefně nazvala "Ovce". Ptáte se jak jsem na to přišla? Všichni přece mají rádi ovce! Tak proč si nějakou nenakreslit, řekla jsem si a chopila se fixu. (A fakt není moc dobrý kreslit liháčem v posteli). Pokud mé dílo nechápete a hledáte v něm nějakou pointu nebo hlubší smysl, asi vás zklamu. (Ne, ovce v pravo není rasista a ani nemá epileptický záchvat. S vypouleným okem se už narodila :P). Chachá, jsem na sebe tak pyšná! Tak moc, že z toho možná udělám nový dizajn :D

Prázdniny-nuda-Eman v posteli-hodně nočních článků-hodně nadšených čtenářů-hodně komentářů-hodně velká radost ne zcela duševně zdravé autorky? :D

A teď koukejte hlasovat v anketě :P

- pošahaná emily.way

Udus se tím nokem!

26. prosince 2009 v 1:46 | emily.way |  napsáno.
Chodí sem vůbec ještě někdo?
Styděla bych se míň, kdybych blog zrušila úplně než když se uráčím napsat článek po více než měsíci :D

A jsou tu zase Vánoce *povzdech*. Jste z nich taky tak "nadšení" jako já? Mně dřív nevadily, měla jsem je i docela ráda..to jen v posledních letech se s každým rokem prohlubuje moje antivánoční nálada :D Kdyby byl aspoň sníh..ale ne, to je jen stres s dárkama, nedostatek peněz, všude koledy a pitomí Santa Clausové a a a tak.

Jinak Štědrý večer proběhl překvapivě docela v pohodě. Vezmu to ve zkratce:
Nějaká neidentifikovatelná polívka. Bramborový salát s chlebem (Ano, s chlebem :D Jsem vegetarián, tzn. nejím ANI ryby. To nic..jen že se mě včera 4 lidi, kteří ví, že nejím maso, zeptali, jestli budu mít kapra :D). Cukroví. Moooc cukroví. Dárky. Pohádky. Příchod babičky a dědy. Dárky. Chipsy. Moooc chipsů. Trapná domácí videa z dětství. Přežranost. Spánek.

Tudů.
Dlouhá trnitá cesta z pekla objednaná z netu ještě nepřišla (pochybuju, jestli to máma objednala správně :D). Bůů. Fňuk. Ale místo toho mám dva dívčí románky od babičky, heč :P :D Názvy "Jak to bylo poprvé" a "Zamilovaná" mi k představě a nevolnosti stačí :D Ale co, babička to myslela dobře..(Máma mě ujistila, že to půjde vyměnit, wohó! :D)

Vlastně vám nepíše můj starý a věrný počítač Alois, ale Eman notebook, který obývá můj stůl od včerejška. Absolutně nečekaný prezent s velkým P, který jsem ani nechtěla :D Ne že bych neměla radost, to mám..ale když vím, že za stejnou cenu jsem mohla mít zrcadlovku a nemusela si už půjčovat mámy foťák a páchat narcistické fotky tam..achjo :D Ale ne, ráda jsem. Například na Aloisovi bych nemohla být v tuhle hodinu vzhledem k tomu, že je v ložnici rodičů. Značně nepraktické, že :D A taky bych si ho nemohla vzít do postele, to by bylo ještě nepraktičtější. A nemohla jsem na něm mít kteroukoli tapetu. No jo, Eman je vlastně fajn! :D A to i přesto, že má naprosto debilní repráky s naprosto debilním zvukem a neumím na něm psát :D K čemu mi je psaní všema deseti, když nic není tam, kde by mělo být? (Dobře, tak jenom jedna klávesa je mimo :D).

*po 45 minutách*
Na zveřejnění to ještě nestačí? :D Tak to bych mohla napsat o svém těžkém životě, který nyní vedu. Sestra totiž dostala vysněný dárek, který chtěla nejmíň tři roky.
Česací hlavu *zvrací*
Víte, co myslím, prostě hnusná zmalovaná panenka bez těla s celkem ucházejícíma vlasama, to uznávám :D
Ale když já se toho tak bojím :-o
Vážně trpím strachem, že se ta hlava (btw je přímo před mojí postelí) v noci otočí ke mně a mrkne *hysterie*
Fuj. Fuj. Fuj. Kámošky sestra má tu píčovinu taky a když jsem u nich spala, tak tu hlavu ráno položily vedle mě na polštář! To je fakt trauma na celý život, když ráno otevřete oči a první co vidíte, je věc, které se nejvíc bojíte :D Doufám, že se tý hlavě, která je asi dva metry ode mě, co nejdřív zacuchají vlasy *krutý smích*

Jo a máme novýho člena rodiny. Bert-beta bojovnice. Když nevíš co otci k Vánocům-kup mu rybu :D

Jdu spát. Dobrou.

-emily.way

Obloha je modrá jako hotel Grand

13. listopadu 2009 v 12:44 | emily.way |  napsáno.
Ehm..ahoj.
(ano, opravdu hodlám ignorovat svůj slib, že se pokusím psát častěji než jednou za měsíc :D)
První dva řádky jsou slibně za mnou, kolik jich ještě musím napsat, abych to mohla zveřejnit? :D

Nuže..emily.way by se mohla pochlubit se svým kulturním životem a jak společensky stoupla o X příček výše. Vlastně žije stále svým poklidným a nudným životem středoškoláka, až na to, že už není tak ignorována ostatními vrstevníky, jak byla doposud zvyklá :D. Pochlubím se se svými úspěchy:
emily.way pozdraví 100% třídy!
emily.way objala 25% třídy!
emily.way byla venku mimo školu s 19% třídy!
emily.way se opila s 19% třídy!
emily.way políbila 12% třídy!
emily.way má autogram 9% třídy!
emily.way mluvila po telefonu s 9% třídy!
emily.way je zadlužená 6% třídy!
emily.way přespala u 3% třídy!
To jsem klesla hluboko, když jsem deset minut hledala kalkulačku, abych to mohla přepočítat na procenta :D

Už od úterý jsem totiž těžce nemocná *záchvat předstíraného kašle*.
Kašlíček, rýmička, bolení v krčku..achichouvej.
Nuda mě donutila k napsání článku :D
Nuda mě donutila k přečtení trapného dívčího románku a většiny trapných dívčích časopisů starých několik let :D
Nuda mě donutila otevřít maturitní okruh Evropská unie a zbytek zdravého rozumu mě donutil to po 30 vteřinách tupého zírání zavřít :D

Jo a byla jsem na UDG (další věc svědčící o mé společenské aktivitě, všímáte si? :D).
I přes to, že je skoro neposlouchám a přes můj podnapilý stav to bylo fajn. Naopak moc fáájn :D
A taky jsem byla za ženuškou ♥
Rožnovský skanzen mě doslova ohromil, ach :D

-emily.way

Still alive.

10. října 2009 v 21:13 | emily.way |  napsáno.
Jednou budu strašně nezávislá, samostatná, kreativní, bezstarostná, obdivovaná a šťastná. Budu bydlet sama v Praze v malým bytě, ve kterém se díky bordelu nebude moct hnout a s plakátem Kurta Cobaina přes celou stěnu. Budu chodit sama na výstavy, do kina, na koncerty a do knihovny. Budu mít gramofón a budu číst deset knížek za měsíc. Nebudu mít pračku a budu chodit prát do prádelny. Nebudu vařit a budu si každý den nechávat donášet pizzu až domů. Nebudu mít internet a budu spokojená. Budu mít doma velké plátno, na které budu malovat a psací stroj, kde budu psát svou knihu. Budu se procházet noční Prahou, protože lidi jsou svině a já jsem ráda sama. Nebudu se bavit s blbcema a budu si žít tak jak budu chtít. Budu kouřit krabičku denně, budu mít několik tetování a bude srát na kecy ostatních. Budu srát na všechny, tak jako oni srali na mě. Budu mít vodní dýmku, pouštět si Nirvanu a budu mít ráda svůj život. Lálálá.

Počet článků v září: 1.
Ojojoj. Je to špatný. Krize.
Chyběla jsem vám? :D *tváří se, že má stovky věrných fanoušků, kteří se zhroutili díky její měsíční blogařské absenci*
Nezoufejte, ta nejlepší z nejlepších *ego* je zpět a slibuje, že se bude snažit a bude aktivnější než minulý měsíc, woho! :D
Dneska jsem projížděla blogy a musím se přiznat..chybělo mi to.

Už pár dní mám svoji klasickou nenášímsebenesnášímvšechny náladu a uvědomuju si, kolik věcí se změnilo, kolik mám kolem sebe falešných lidí, málokdo je sám sebou a na nic si nehraje..A je to divný, všechno je tak strašně divný. Jdu po městě se sluchátkama v uších a připadám si jako ve velký bublině, kde hýří moje myšlenky a která mě odděluje od okolního světa. Je to divný, všechno je tak moc divný..

Blábláblá, přecházíme k novinkám poslední doby.
- Minulý měsíc jsem byla s pár lidma ze třídy (chápete, ZE TŘÍDY?! :D) na Rock Region Festu-soutěž asi deseti amatérských kapel tady z okolí. Celý to hodnotím jako velmi dobrý, byla sranda a za ranních hodin (ehm, hodina po půlnoci :D) jsem se vrátila domů v dá se říct střízlivém stavu :D
- Už dvakrát jsem se byla podívat na kámošky v tanečních. Tzn. dvakrát se navlíknout do úchvatných šatů, které jsou úchvatné do té doby než si je oblíknu a boty s půlcentimetrovým podpatkem, které mě zabijí. Ale co, taneční jsou tak vtipné :D (Stejně jsem na sebe pyšná, že jsem odolala nátlaku a nepříhlásila se tam taky :D)
- Moje desetiletá sestra začala číst Harryho Pottera. Uzavírají se sázky, jak dlouho jí to nadšení vydrží. Já tipuju, že skončí tak na 15. stránce :D
- Zlepšila se mi nálada, protože mám momentálně dobrý pocit, že jsem po tak dlouhý době napsala článek, jen se bojím, že mě to zase rychle přejde, když si ho zpětně přečtu :D

-emily.way

At first when I see you cry, yeah it makes me smile, yeah it makes me smile.

1. září 2009 v 20:14 | emily.way |  napsáno.
At worst I feel bad for a while, but then I just smile, I go ahead and smile.

Pokud tohle čtete znamená to dvě věci:
Ta první pozitivní je, že jste stejně tak jako já přežili první školní den - gratuluji! Už zbývá pouhých nevímkoliknechcesemitopočítat dní. A to je optimistické, ne? xD Tak ne, není.
A ta druhá horší, je ta, že vás čeká další ničím nezajímavý článek ode mě.

Ale jinak jsem se s tou školou už nějak smířila. Má to spoustu dobrých věcí.
1. Již zmiňované - zbývá už pouhých nevímkoliknechcesemitopočítat dní xD
2. Je možný, že školní stres mi vyžene z hlavy stres mimoškolní a bude mi fajn xD
3. Můžu se smát sestře, která si právě teď musí narýsovat okraje do všech sešitů xD
4. Možná se donutím vyklidit si batoh do školy, který se mi od poslední chlastačky někde válí plný zbytků jídel a zakouřeného, špinavého oblečení xD
5. Nestěžujte si na svůj rozvrh *dělá, že ona si nestěžuje*, určitě se najde někdo, kdo je na tom hůř než vy xD
6. Školní bufet! Ty nejlepší bagety na světě! Aww.
7. Kdo to má furt vymýšlet, sedmý pozitivní důvod si vymyslete sami! xD

Rozhodla jsem se, že tehnhle rok budu jaksi společensky aktivní xD
To znamená jít na nejmíň dva maturáky, nejmíň dvakrát se podívat na kámošky do tanečních a maximálně jednou navštívit Národní divadlo xD Tomu u mě říkám vrchol společenské aktivity.
Už jen pro ty úchvatné červené šaty co jsem si koupila *zasněný pohled*
A pro ten úchvatný černý korzet *zasněný pohled*
(Nevidím důvod psát o tom, že ke korzetu nemám žádnou sukni a šaty mi strašně padají, vypadám v nich jak bonbón a vlastně na mně úchvatně vůbec nevypadají xD)

-emily.way

Jsem pyšná na to, jak dlouhý článek jsem napsala. Na obsah už bohužel tak pyšná nejsem.

28. srpna 2009 v 9:29 | emily.way |  napsáno.
Můžu si stokrát říkat, že nechci dopadnout jako většina pejskařů co šišlá a rozmazluje své psy a stejně se přistihnu jak říkám "Tak co Kvíďánku, jak se ti líbilo venku s paniškou? Nebolí tě tlapišky? Dáš panišce pušinku? No ty jsi ale šikovnej pejsánek, ty jsi můj mucík, viď. Pojď, půjdeme Kvídoslávkovi umýt tlapišky, no to víš, že půjdeme a pak dám Kvidíkovi za odměnu piškůtek." Ach, teď to vypadá ještě hůř, když je to napsaný xD Ale nemůžu si pomoct, když máte toho nejroztomilejšího psa xD

V posledních pár dnech do mého života vstoupilo tajemné ONO!:-o
ONO mě pronásleduje!
ONO je všude!
ONO mě děsí!
ONO je neznámé číslo, které mi několikrát denně volá.
U ONO je pravděpodobné, že se mi někdo snaží fakt dovolat, což je možná ještě horší, než když si ze mě někdo dělá prdel xD
ONO je jiné.
ONO je rafinované.
ONO to zkouší vždycky asi tak 5krát denně v nejméně očekávaných chvílích.
ONO určitě ví, jak mě tím děsí.
ONO určitě neví, že mu to nikdy nevezmu xD

Lálá. Co bych tak ještě napsala..už vím, budu se chlubit xD Ha. Ha.
Koupila jsem si dvě krásné kachničky do vany. Jsou krásné xD
Malinké, červené, ďábelské, s rohy, s vidlí, prostě krásné xD
A mám mikinu s pandou. Pandy jsou taky krásné xD
Miluju pandy! (Před pár hodinama ani pořádně nevěděla, jak panda vypadá)
Lálá.

Potřebuju si dobarvit vlasy. Moje červená už není zdaleka tak červená jak by měla být. Fňuky fňuk.
A poslouchám nový cd The Used. Při prvním poslechu se mi to nijak zvlášť nelíbilo, ale teď začínám měnit názor. Uch, oh, zbožňuju je
Ale před chvílí stáhli nový písničky z myspace, co když je zítra dají pryč i z youtube?!:-o
Uáá, uáá. Umřu.
A taky vypadá, že umře můj mobil.
Nejspíš má horečku, chudáček. Je totiž extrémně teplý (to mi nevadí, mám ráda teplé lidi, tak proč ne věci xD). Taky se vypíná sám kdy chce, zapíná se taky jen kdy chce, někdy neodesílá smsky, někdy je nepřijímá, seká se, zrní displej a tak.
Chudák Bert, je tak mlád, zaslouží si ještě žít!

Jedna dobrá věc na tom, že jste sami doma přes noc je ta, že tu můžete sedět jak dlouho chcete a psát články klidně ve 3, ale ta druhá špatná je, že se bojíte dojít si na záchod xD
Teda pokud jste srabi jako já nebo pokud máte na záchodě okno, ve kterém jsou ve tmě vidět takové divné strašidelné stíny (jsem oba případy xD).

(hm, v noci mi to nešlo zveřejnit, tak je to tu až teď xD)

-emily.way

Další články


Kam dál